V čem spočívá inteligence
Univerzita Karlova: 3. lékařská fakulta

Bravura lidského myšlení má řadu komponent, na nichž její úspěch závisí: paměť (členěnou např. na pracovní, dlouhodobou, krátkodobou, sémantickou, epizodickou, implicitní, explicitní), kognitivní výkonnost poznávání, exekutivní operativu (monitorování úkolu, přepínání témat, potlačování nežádoucích impulzů), procesní rychlost, paralelní vnímání a další. Tyto operační programy se projevují dvěma složkami duševního výkonu: inteligencí tekutou a inteligencí krystalickou. Pochopit souhru všech těchto faktorů se snaží obory psychologie, psychiatrie, neurologie, lingvistiky, neuroradiologie, pedagogiky, umělé inteligence a další. Procesování auditorní, vizuální, verbální, sémantické integrace senzorických vjemů studují stovky laboratoří.

Kladou si mimo jiné následující otázky: Závisí inteligence na objemu či váze mozku? Na počtu neuronů či gliálních buněk? Na hustotě axonálních sítí a počtu synapsí? Jak se vyvíjí mentální výkon v průběhu života? Jaké jsou limity poznání duševních funkcí v zobrazovacích metodách počítačové tomografie, magnetické rezonance a jejích odnoží traktografických, difuzních a funkčních? Nakolik výstižné jsou psychometrické testy typu WAIS, Raven, Montreal nebo POBAV, test verbální fluence a další? Za 140 let od prvních pokusů o měření inteligence dosáhly vědecké týmy dekompozicí původně jednotného fenoménu obrovského pokroku, jehož dílčí úspěchy bude přednáška demonstrovat.