Načasování je klíč: Jak nás řídí biologické hodiny
Fyziologický ústav AV ČR
pondělí 9. 3., 16:00
obsazeno
Na již obsazené přednášky nebo doprovodný program se není možné nahlašovat jako náhradník.
Publikum: studenti SŠ, studenti VŠ, dospělá veřejnostDélka akce: 60 minut
přednáška mladých vědců
prezenčně
Čas není jen na hodinkách, ale máme ho vepsaný v našich buňkách. V těle existuje biologický systém měření času, který ladí spánek a bdění, tělesnou teplotu, hormony ale také metabolismus, a to přibližně do 24hodinového rytmu. Hlavní hodiny, řídící celý systém, tikají právě v mozku.
Na přednášce se dozvíte, jak se řídí vnitřní „orchestr buněk“ a také jak naše rytmy ne(ladí) s okolním světem. Co jsou ty „sovy“ a „skřivani“, o kterých stále slýcháme, a proč může dlouhodobé posouvání režimu (typicky mezi pracovním týdnem a víkendem) tělo rozhodit. Dozvíte se, proč je správné načasování klíčem ke zdraví, výkonu i náladě a jakou roli hraje světlo, večerní vyjídání lednice či nepravidelný režim.
Na přednášce se dozvíte, jak se řídí vnitřní „orchestr buněk“ a také jak naše rytmy ne(ladí) s okolním světem. Co jsou ty „sovy“ a „skřivani“, o kterých stále slýcháme, a proč může dlouhodobé posouvání režimu (typicky mezi pracovním týdnem a víkendem) tělo rozhodit. Dozvíte se, proč je správné načasování klíčem ke zdraví, výkonu i náladě a jakou roli hraje světlo, večerní vyjídání lednice či nepravidelný režim.
Přednášející
Mgr. Tereza Dočkal
Fyziologický ústav AV ČR, Laboratoř biologických rytmů
Fyziologický ústav AV ČR, Laboratoř biologických rytmů
Tereza Dočkal je doktorandkou na Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, kde se zabývá tím, jak tikají naše vnitřní biologické hodiny. Ty se nenacházejí pouze v řídicím centru v hypotalamu, ale překvapivě téměř v každé buňce našeho těla.
Ve svém výzkumu se zaměřuje především na cirkadiánní rytmy v choroidním plexu – struktuře, která je sice součástí mozku, ale není tvořena nervovými buňkami. Choroidní plexus produkuje mozkomíšní mok a zároveň představuje důležitou vstupní bránu pro imunitní buňky a látky putující z těla do mozku.
Ukazuje se, že tyto hodiny jsou velmi odolné vůči zánětu, ale naopak citlivé na náš denní režim. Velkou roli hraje například to, kdy jíme a také co jíme. A protože biologické hodiny netikají u všech stejně, zkoumá rovněž pohlavní rozdíly v jejich fungování.
Ve svém výzkumu se zaměřuje především na cirkadiánní rytmy v choroidním plexu – struktuře, která je sice součástí mozku, ale není tvořena nervovými buňkami. Choroidní plexus produkuje mozkomíšní mok a zároveň představuje důležitou vstupní bránu pro imunitní buňky a látky putující z těla do mozku.
Ukazuje se, že tyto hodiny jsou velmi odolné vůči zánětu, ale naopak citlivé na náš denní režim. Velkou roli hraje například to, kdy jíme a také co jíme. A protože biologické hodiny netikají u všech stejně, zkoumá rovněž pohlavní rozdíly v jejich fungování.
