Mrtvice – jak podpořit obnovu poškozeného mozku?
Ústav molekulární genetiky AV ČR
úterý 10. 3., 9:00
obsazeno
Na již obsazené přednášky nebo doprovodný program se není možné nahlašovat jako náhradník.
Publikum: studenti SŠ, studenti VŠ, dospělá veřejnostDélka akce: 60 minut
hlavní program
prezenčně
Mrtvice patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a dlouhodobého postižení. Co se při ní děje v mozku, proč k ní dochází a co může pomoci pacientům po jejím prodělání? V této přednášce si srozumitelně vysvětlíme základní principy mozkové mrtvice a zaměříme se na to, jak se mozek snaží po poškození sám obnovit.
Nahlédneme také do současného výzkumu, který hledá signály podporující regeneraci mozkové tkáně. Představím projekty zaměřené na roli glií a perivaskulárních buněk v obnově mozku po mrtvici a ukážu, jak moderní technologie, jako je analýza genové exprese jednotlivých buněk nebo prostorová transkriptomika, pomáhají odhalovat nové možnosti léčby.
Přednáška je určena široké veřejnosti a nevyžaduje odborné znalosti.
Nahlédneme také do současného výzkumu, který hledá signály podporující regeneraci mozkové tkáně. Představím projekty zaměřené na roli glií a perivaskulárních buněk v obnově mozku po mrtvici a ukážu, jak moderní technologie, jako je analýza genové exprese jednotlivých buněk nebo prostorová transkriptomika, pomáhají odhalovat nové možnosti léčby.
Přednáška je určena široké veřejnosti a nevyžaduje odborné znalosti.
Přednášející
Mgr. Lucie Janečková, Ph.D.
Ústav molekulární genetiky AV ČR, Laboratoř buněčné a vývojové biologie
Ústav molekulární genetiky AV ČR, Laboratoř buněčné a vývojové biologie
Doktorský titul získala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v oboru Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Působí v Laboratoři buněčné a vývojové biologie na Ústavu molekulární genetiky AV ČR a dlouhodobě spolupracuje s Laboratoří buněčné neurofyziologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
V současnosti se věnuje studiu regenerace a nádorového bujení střeva i obnovy mozku po ischemické mrtvici. Zajímá ji, jaké signály buňky používají k opravě tkání a proč se stejné mechanismy mohou v některých případech „vymknout kontrole“ a vést ke vzniku nádorů. Jejím cílem je lépe porozumět principům regenerace tkání a hledat cesty, jak tyto procesy využít v medicíně.
V současnosti se věnuje studiu regenerace a nádorového bujení střeva i obnovy mozku po ischemické mrtvici. Zajímá ji, jaké signály buňky používají k opravě tkání a proč se stejné mechanismy mohou v některých případech „vymknout kontrole“ a vést ke vzniku nádorů. Jejím cílem je lépe porozumět principům regenerace tkání a hledat cesty, jak tyto procesy využít v medicíně.
