Jak spolu nervové buňky komunikují?
Fyziologický ústav AV ČR
úterý 10. 3., 11:00
obsazeno
Na již obsazené přednášky nebo doprovodný program se není možné nahlašovat jako náhradník.
Publikum: studenti SŠ, studenti VŠ, dospělá veřejnostDélka akce: 60 minut
hlavní program
prezenčně
V mozku člověka se vyskytuje přibližně 80 miliard neuronů, které se mohou propojit až s tisíci dalšími neurony pomocí speciálních spojení, nazvaných synapse. Na většině těchto synapsí v mozku se vyskytují tzv. glutamátové receptory, které zprostředkovávají komunikaci mezi neurony a jsou klíčové pro tvorbu paměťových stop. Zároveň se však tyto receptory podílí i na celé řadě onemocnění nervové soustavy, včetně neurovývojových poruch, jako je autismus, či mentální retardace, spojených s výskytem nově vzniklých mutací v genech pro glutamátové receptory.
V přednášce se dozvíte, jakým způsobem se přenáší informace z jednoho neuronu na druhý, jak se vytváří paměťová stopa, a jakou roli v tom hrají glutamátové receptory. Rovněž zjistíte, jakým způsobem funguje metoda terčíkového zámku, která se ke studiu těchto procesů využívá, a jež nám umožnuje komunikovat s živými nervovými buňkami. Získáte též představu o tom, jak je možné na úrovni jednotlivých buněk zkoumat důsledky patologických mutací v genech pro glutamátové receptory a jak lze tyto důsledky farmakologicky kompenzovat.
V přednášce se dozvíte, jakým způsobem se přenáší informace z jednoho neuronu na druhý, jak se vytváří paměťová stopa, a jakou roli v tom hrají glutamátové receptory. Rovněž zjistíte, jakým způsobem funguje metoda terčíkového zámku, která se ke studiu těchto procesů využívá, a jež nám umožnuje komunikovat s živými nervovými buňkami. Získáte též představu o tom, jak je možné na úrovni jednotlivých buněk zkoumat důsledky patologických mutací v genech pro glutamátové receptory a jak lze tyto důsledky farmakologicky kompenzovat.
Přednášející
RNDr. Barbora Hrčka Krausová, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Dr. Barbora Hrčka Krausová působí jako neurovědkyně ve Fyziologickém ústavu AV ČR. Ve své práci se zaměřuje na glutamátové receptory, konkrétně NMDA podtyp, které jsou v mozku hojně zastoupeny a hrají klíčovou úlohu při přenosu signálu mezi neurony a při tvorbě paměťových stop. Narušení jejich funkce se podílí na celé řadě neurovývojových a neuropsychiatrických onemocnění. V nedávné době byly v genech kódujících podjednotky NMDA receptorů odhaleny nově vznikající varianty vyskytující se u pacientů trpících těmito chorobami. Těžiště její práce v současnosti spočívá v objasnění funkčních a farmakologických důsledků těchto variant a zároveň v nalezení vhodného terapeutického postupu pro léčbu přizpůsobenou jednotlivým pacientům.
