ALS – navzdory osudu

ALS – amyotrofická laterální skleróza. Tři písmena, která v sobě nesou těžký osud, vzpomínku na kyblíkovou výzvu i příběh výjimečného vědce Stephena Hawkinga. Jde o onemocnění, které postupně oslabuje svaly, omezuje řeč i pohyb a nakonec vede k ochrnutí. Co se ale v těle děje dlouho před prvními příznaky?

ALS je neurodegenerativní nemoc způsobená postupným zánikem motorických neuronů řídících vědomé pohyby. Dnes víme, že nezačíná náhle – na molekulární úrovni mohou probíhat skryté změny i deset let před projevy. V mozku a míše se hromadí patologické proteiny, narušuje se komunikace mezi buňkami a selhávají ochranné mechanismy.

Nejde však jen o neurony. Do procesu vstupují i podpůrné buňky – astrocyty, mikroglie a oligodendrocyty. Ukazuje se také, že tvorba toxických proteinů není omezena pouze na nervový systém. ALS dnes chápeme jako komplexní, multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí genetické predispozice, poruchy metabolismu proteinů, zánět i vlivy prostředí. U části pacientů hraje významnou roli genetika.

Co urychluje postup nemoci? Lze její průběh nějak zpomalit? A jaké jsou nejnovější směry výzkumu – od biomarkerů přes genovou terapii až po cílenou terapii?

Přednáška přiblíží současné poznatky o ALS srozumitelnou formou – ukáže, co dnes dokážeme vysvětlit a jaké nové směry výzkumu otevírají další možnosti porozumění i možného terapeutického ovlivnění onemocnění. Přestože jde o závažnou diagnózu, dynamický rozvoj neurověd a technologií postupně rozšiřují naše možnosti, jak této nemoci lépe porozumět a cíleně zasahovat do jejího průběhu.